Trasa začíná na placeném parkovišti na Rejvízu, kde můžete ponechat své auto. Následně se vydáte po žluté turistické značce, která Vás povede po silnici, a následně po lesní cestě. Objevíte se u rozcestníku Pod Rejvízem.
Dalším cílem je Bublavý pramen. Trasa k němu povede přes most, následně kolem močálů, a přes lesní silnici. Trasa není nijak náročná.
Od Bublavého pramene budou další zastávkou Kazatelny - a to jak skalní útvary, tak i stejně pojmenovaný vrchol (925 m. n. m.). Pokračovat budete po lesní silnici, a krásným lesem. K vrcholu již povede značné převýšení.
Jedná se o poměrně nenápadné skalní útvary, které jsou v těsné blízkosti turistické žluté značky. Kazatelny tvoří celkem 6 izolovaných skalisek budovaných vrstevnatě uloženým kvarcitem devonského stáří s příměsí grafitu. Skaliska prý za své jméno vděčí husitům, kteří při svých spanilých jízdách využívali vrcholovou plošinu jedné ze skalek jako kazatelnu. Největší ze skalních výchozů dosahuje výšky až 8 metrů, délky 5 až 7 metrů a šířky okolo 5 metrů.
Od vrcholu Kazatelny trasa pokračuje k rozcestníku U Jestřábí chaty, kolem Ruského hřbitova, až k Opavské chatě. Od rozcestníku Opavská lovecká chata budete pokračovat po zelené turistické značce, směrem k hradu Koberštejn.
Od rozcestníku Opavské lovecké chaty budete opět pokračovat po silnici. A to až k rozcestníku Stráně, odkud půjdete po tzv. Slídovém vrchu k rozcestníku Jelení cesta. Trasa vede až pohádkovým lesem, kolem skalních útvarů a vyhlídkou na Rejvíz a Přední Jestřábí (868 m. n. m.).
Od rozcestníku Jelení cesta se následně vydáte k vrcholu Zámecký vrch (934 m. n. m.), kde se již nachází zřícenina hradu Koberštejn. Zde už Vás bude čekat převýšení 80 metrů na vzdálenosti 800 metrů.
Jakmile si vyšlápnete vrchol Zámecký vrch, čeká Vás následně krátká cesta z kopce dolů, kde na Vás z lesa vykoukne zřícenina hradu. K hradu se dá přiblížit, a poté i vylézt po žebříku.
Podle archeologických nálezů byl Koberštejn postaven koncem 13. století. Hrad zřejmě střežil zemskou stezku mezi Zlatými Horami a Vrbnem, a bývalou kupeckou stezku podél Černé Opavy.
Pověst vypráví o bezhlavém černém rytíři, který dodnes bloudí po zřícenině hradu. Měl by jím být rytíř Waldemar - lupič, jenž pustošil a děsil celý kraj. Jednou přepadl a unesl dceru rytíře z Vrbna. Její otec si to nenechal líbit a vyrazil se svou družinou Waldemara stíhat.
Narazili na něj před Koberštejnem, kde došlo k souboji. Rytíř Waldemar probodl srdce rytíře z Vrbna a jeho kumpáni zahnali ozbrojence na útěk. Waldemar si odvlekl ubohou dívku na svůj hrad.
Duše rytíře po smrti nenašla klid a v podobě černého přízraku se údajně objevuje dodnes. Ale není tam sám! Unesená dívka nesnesla pohled na trápení nevinných lidí, jež loupežníci házeli do propasti nebo zavírali do hladomorny, a skočila z hradní skály. Od té doby se na Koberštejn vrací jako Bílá paní a čeká na vysvobození.
K hradu se váže také pověst o třech vznešeně oblečených mužíčcích, kteří ve zřícenině hrají kuželky. K jevu prý dochází přesně ve dvanáct hodin. Jednou je však spatřili místní pasáčci krav. Mužíčci je vybídli, aby jim stavěli kuželky. Kuželková dráha prý byla z ryzího zlata a šedé kuželky a královna z modrého olova. Za stavění jim mužíčci dali po každé hře vždy jednu zlatou minci. Po hře mužíčci zmizeli v prudkém větru. Když se pak pasáčci vrátili domů, našli své krávy zaopatřené.
Z Koberštejnu nás čeká cesta zpátky na Rejvíz, resp. nejprve ke Starému Rejvízu. Trasa bude pokračovat dále po zelené turistické značce k rozcestníku Pod Koberštejnem. Zde Vás čeká prudká, téměr kilometrová cesta z kopce.
Cesta na Starý Rejvíz povede přes lesní cestu, kde se nachází zaniklý Wurzlův Mlýn. Dále přes most, kudy protéká Černá Opava, a následně pod Lurdskou jeskyní.
Poté Vás již čeká cesta po silnici až k parkovišti.
