Naše trasa začíná v Koutech nad Desnou, kde si můžete pohodlně zaparkovat vůz v Areálu Kouty.
Od parkoviště se nejprve vydáte krátce po cestě směrem k vlakovému nádraží. U prvních budov po pravé straně však odbočíte mezi nimi a napojíte se na zelenou turistickou trasu.
Trasa vás zavede do lesa, kde vás čeká prudké stoupání vedoucí na lesní cestu.
Suchostránská cesta začíná u rozcestníku Pod Suchou horou. Asi pětikilometrová lesní trasa vede po úbočí Suché a Šindelné hory. Cestou se otevírají krásné výhledy na do Koutského žlebu, odkud se ozývá hučení Kaskád Divokého potoka. Lze zahlédnout i Praděd.
U rozcestníku Pod Šindelnou se trasa zvedá do kopce po zelené turistické značce a pokračuje po hřbetu Šindelné hory. Procházíte krásným, téměř pohádkovým lesem, až k rozcestníku Bílý sloup.
U rozcestníku Bílý sloup se napojíte na frekventovanou červenou turistickou trasou, po které však půjdete jen pár metrů. Následně se napojíte na žlutou trasu, která vás zavede přes Přírodní rezervaci Sněžná kotlina, směrem na Červenou horu.
Na Červené hoře (1333 m. n. m.) se nacházejí skalnaté útvary, odkud se nabízí nádherný výhled na Keprnickou hornatinu, tedy na Keprník, Vozku, Klínovou horu a Spálený vrch. Odtud se vydáte po žluté turistické trase směrem ke Kamennému oknu a následně k rozcestníku Sedlo pod Vřesovkou.
Od Sedla po Vřesovkou se vydáte po červené turistické trase směrem na Keprník. U rozcestníku Trojmezí však odbočíte vlevo na Vozku. Trasa nejprve stoupá po cestě lemované kořeny a kameny, poté pokračuje lesem Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník, kde vás bude částečně doprovázet povalový chodník.
Od rozcestníku Trojmezí odbočíte vlevo po žluté turistické značce směrem k vrcholu Vozka. Trasa vede krásným lesem a překonává opět několik dřevěných povalových chodníků.
Následně se objevíte u rozcestníku U Vozky, odkud se vydáte po zelené turistické značce, kde po pár metrech vykouknou skály na vrcholu Vozky.
Trojmezí je název plochého sedla (1316 m n. m.) v Keprnické hornatině Hrubého Jeseníku, kde se stýkají hřebeny Červené hory, Vozky a Keprníku v okrese Jeseník a okrese Šumperk. Název Trojmezí vychází ze skutečnosti, že se zde stýkaly hranice panství Velké Losiny, Kolštejn (dnes Branná) a Frývaldov (dnes Jeseník).
Jedná se o osmý nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku. Zde jsou turisticky i přírodně zajímavé 7 metrů vysoké skály na vrcholu hory, na které můžete vylézt. Za krásného počasí je odtud krásný výhled na Vřesovou studánku, Praděd nebo Králický sněžník (nepatří do Hrubého Jeseníku).
Dochovala se legenda, podle které dostal správce za úkol převézt přes jesenický hřbet vůz plný chleba a pomoci tak hladovějícím obyvatelům na severní straně pohoří. Správci se příliš nechtělo, spěchal za jinou prací a poddaným příliš nepřál. Na cestu se dal pozdě, a tak, aby byl do večera na zámku, zkrátil si cestu přes hřebeny hor. To však neměl dělat, protože zapadl do bažiny. Noc se blížila, kola pevně vězela ve sněhu a bahně nebylo možno s ním jet dopředu ani dozadu.
V bezvýchodné situaci se vozka rozlobil, a stahl plachtu a začal pokládat pod kola chleba. Bičem popoháněl koně, bochníky mizeli v rozryté zemi.
Tu však přišla strašná bouře, kterou nikdo předtím nepamatoval. Proudy deště, sníh, hromy, blesky, vichřice! Po jejím utišení se na jesenických kopcích objevilo nové skalisko, které má podobu naloženého povozu taženého koňmi s vozkou.
Následně budete pokračovat po zelené turistické značce směrem dolů do údolí, kde pramení Hučivá Desná, a kde se můžete zchladit. Prudkou trasu lemují kořeny.
Od rozcestníku Sedlo pod Vřesovou studánkou se vydáte dolů po žluté turistické značce. Před vámi je celkem sedm kilometrů dlouhá cesta s převýšením 650 metrů až k parkovišti.
Dne 1. června 1921 se nad Jeseníky přehnaly silné bouře s přívalovými dešti, které vyvolaly mohutné sesuvy půdy. Svahy Červené hory, Vozky a Spáleného vrchu tehdy vypadaly, jako by je někdo ohobloval. Bahno, kameny a stromy se nahromadily v údolí Hučivé Desné a vytvořily hráz, za kterou vzniklo umělé jezero. Hráz však brzy protrhla voda, která se valila údolím, zabila čtyři lidi a způsobila rozsáhlé materiální škody. Následky této pohromy jsou v terénu dodnes viditelné - hlavně na svazích Klínové hory a Spáleného vrchu můžeme vidět suťové pole.
Od rozcestníku Údolí Hučivé Desné vás čeká procházka nejprve lesní, později asfaltovou cestou. Podél trasy budete doprovázeni uklidňujícím hučením řeky Desné. Projdete také oblastí, kde kdysi stála dnes již zaniklá osada Andělské Žleby.
Posléze dorazíte do obce Kouty nad Desnou, kde projdete několik kilometrů, než se napojíte na zelenou turistickou trasu, po které jste již šli, a která vás dovede zpět k parkovišti.
